| Psal se rok 2020, co stali se z nás prváci, teď už táhne nám na 20 a říkají nám dospěláci. Dospělí věkem, nikoli však duší, no když jsme byli malí, bylo to vše jednodušší. Účetní osnova nám byla neznámou, a my si jen hráli, matika šla stranou, a maturita byla taky někde v dáli. Ale i přes všechny ty účetní případy, a nevypočitatelné příklady, se budeme loučit s úsměvem a obětím a budeme doufat, že maturita nebude mít tolik obětí. A že to všichni zvládneme. Stále to nějak zpracovávám, že 4 roky už uběhly, přitom v matice stále zaostávám, a vyjmenovaná slova taky někam odběhly. Ale bude mi to chybět. | Bude mi chybět náš bufík, prváci co v šatnách tajně kouří pufík, ten obří kopec, na kterém naše škola stojí, a já proto nestíhám ráno do té školy dojít. A chybět mi budou i učitelé, vlastně nebyli zas takoví mučitelé, a spoustu nám toho předali, a my si půlku z toho přebrali. My jsme obchodní akademie, nás neskolila ani virová pandemie, a ani počítačová výuka, spíše pro učitele byla to muka. A teď je to tady, zvoní nám zvonec, I když možná není všemu konec. Až zvedneme židle a po sobě si uklidíme, na třídních schůzkách možná se uvidíme. Karolína Smetanová |
Maturitní ples 4. ročníků – Grandhotel Pupp 30 .1. 2024
